trocha kultury do Vasich hlav:za Hordu zivot polozime

ten byl dmg a zasoba inervaček

Jo Sunwell :D to jsou casy opravdu davno miinule a slovo *legenda* tyto udalosti naprosto presne vystihuje. Dekuju za pripominku, moc me to s vami tenkrat bavilo :)

btw. : popisujes tankovaciho Trebala, dmgujiciho Vacu, Jezuru a Gideonu, healujici Johanku a Nia..... co delal Pumba ? :D

"zpetne"

njn kdyz to ctu spetne tak je tam vic jak par chybek:)) ale v zapalu boje..... :))

Nio, je to fakt paráda, ale máš tam někde pár chybek

tak to mě pobavilo

I v této básni se někteří poznají a vzhlédnou

Viděl jsem v Ratchet alíka
jak přede mnou utíká.
Chtěl využít přírody
a schoval se do vody.
Měl však malý ponor,
bude z něho honor.

V Gurubashi Horda straší,
nic je dneska nevyplaší.
Vystačí si sami,
když kilují lamy.
Honor pointů není dosti,
když jen tak z nudy pro radosti
rozlamuješ ali kosti.

Alta se mi expit nechce
už to nejde zas tak lehce.
Zvýšený armor je sviňa,
sólovaní je holt dřina.
To zas bude dlouha doba
než ubiju toho moba.

Zas mě večer u Schola
měla horda za vola.
Naštvaní jsou na mě všeci,
že needuju i cloth věci.
A tak rychle jako skútr
stal se ze mě ninja looter.

Celý server čelí krizi
nahodili new revizi.
S ostatními chary kuji,
zda talenty zresetuji.
Nic nového však nefaká
tak si jdu koupit panáka.
Zbytek dne už strávím v pajzlu
padesát gold je teď v hajz.u.

Vyznání lásky pro..

Jsi jako slunce když vychází
Nikdo jiný mi tolik neschází
Jsi jako voda co život nám dává
O tobě sním když v noci spávám
Jsi jako oheň co zahřívá mou duši
Vždy když tě ve hře potkávám srdce mi buší
Jsi jako světlo jež na cestu svítí
Na cestu vedoucí rozkvetlým kvítím
Jsi jako hudba co obměkčí kámen
Pro tebe v mém srdci plápolá plamen
Jsi jako rovnice - veliká neznámá
A jsem fakt rád, že jsem tě poznal
Jsi jako wow hra kterou hraju
Pod tvým pohledem div neroztaju
Jsi jako vítr který mě hladí
Kéž bychom zůstali navždycky mladí
Jsi jako anděl - ďábelsky krásná
Nemálo mužů o tobě básní
Jsi jako spánek který sílu vrací
Snad jednou budeme volní jak ptáci
Jsi jako obloha, to nebe modrá
Bohužel nejspíš jsi pro mě moc dobrá
Jsi jako droga, na níž jsem závislý...
Ty víš komu

V Orgrimmaru známé gesto,

přijeli k nám alíci,

jdem bránit své rodné město,

všichni heartstone vojáci!

200 lidí se tam pere,

na počest své rodiny,

tohle server nepobere...

Off-line 2-3 hodiny.

Po relogu repete,

notak, uz se neperte!

Chcípne alik, a pak druhej,

vůbec si to nedávaj,

jeden tupej, druhej tupej,

pořád si jen nadávaj.

Legenda o Sunwellu

Vypraví se staré legendy, nebo jsou to snad už jen pověsti o hrdinných činech udatných reků žijících jen v odách světaznalých bardů?
Mnohým z těchto oslavných ód jde v dnešní době zelených equipů již jen stěží uvěřit.Byli to doby velkých činů a velkých hrdinů kteří přes svá velké zranění a proti obrovské přesile plnni odhodlání do poslední chvíle bránily svou čest a jméno své guildy WASHMACHINES
A o těchto chrabrých recích chci nyní vyprávět vám svůj příběh.....
Velká nedobytná pevnost plná temných zákoutí se tyčila zlověstně k nebi jmenovala se Sunwell Plateau.Mnozí hrdinové v bázni obcházeli její hradby a nikdy nenašli v sobě odvahu byť jen vstoupit do jejich tenat.Vyprávěli se o ní strašidelné příběhy které se donesli mezi lid od přeživších avatarů jenž na pokraji smrti mohli svědčit o hrůzách které se uvnitř sunwellu dějí. Tyto příběhy byli plné utrpení,smrti a pachu krve.
Přece jen se našla nepočetná skupinka hrdinů jenž chtěli zkusit své štěstí a uspět tam co jiní selhaly.Říkali si WASHMACHINES..pod vedením statného druida Pumby plnni bázně tiše prošli branami Sunwellu.
Po malé chvíli jenž našim hrdinům připadala jako věčnost ,procházejíce kolem mrtvol padlých bojovníků,se na ně vrhla první skupinka příšer.Během pár sekund je však naagroval v té době nevídaný tank Trebal.Jeho blyštivý mithrilový meč zasvištěl neskutečnou rychlostí a zasahoval jednoho netvora za druhým. Mezi mobkami se hbitě ladnými pohyby proplétalo tělo roguny Vacy a zasazovalo strašidelné rány na všechny strany.Pár yardu opodál stály pevně rozkročeni dva lockové jménem Ježura a Gideona kteří neomylně každým svým kouzlem posílali na onen svět jednu zrůdu za druhou.Až z povzdáli na tuto skupinku avatarů dohlíželi a všemi mocnými léčivými kouzli pomáhali healeři stepilá paladinka Johanka a priest Nio

Skupiny mobů valící se proti Trebalovu štítu nebyli pro těchto sedm udatných bojovníků sebemenší problém.Jak se však dostávali dále do útrob pevnosti začalo přituhovat.
A.....teď tu stál……ON…..při svém hrůzném a respektu budícím vzhledu…..boss Sathrovarr the Corruptor……do hrobového ticha se ozýval jen šelest křídel tohoto mocného protivníka který byl stále připraven bránit své teritorium.
Skupinka se zastavila a ohromeni s údivem vzhlíželi na jeho okřídlenou pětimetrovou postavu.Zároveň se zděšeně rozhlíželi kolem, kde byly doslova rozmetány zbytky těl a zbrojí pětadvaceti členů gildy Thriseekers…….. někdo zašeptal… „ nebožáci “… a jakoby ozvěnou znásobeno toto slovo zamrazilo při pohledu na tu hrůznou scenérii …..
Každý z našich sedmi udatných reků věděl co nyní musí přijít byť na pochybách „….to nedáme….jak by jsme jen mohli…..vždyť jich bylo dvacetpět a nás jen sedm….“ přemýšleli tiše a zároveň si uvědomovali jak je blízko smrt.Náhle jak čepel ostrého nože rozřizlo vzduch zahřmění Pumbova hlasu „ ni krok zpět jsme WASHMACHINI “.

Paprsky slunce se odráželi a blýskali o zbroj hrdinů jenž čelem stáli nehnutě a plni rozechvění z nastávajícího boje čekali poslušně dalších příkazů… „ rebuff “ znovu zaduněl medvědi hlas, jeho rozkaz byl splněn během okamžiku….stoupající adrenalin zbystřoval smysli na maximum…. „ go Trebe “..bitva začala…byla to dlouhá bitva,byla naplněna potem,krví a skillem……proteklo mnoho mana a life potions…..a trvalo dlouho než se mohl roznést po pláních Isle of QuelDanas vítězoslavný výkřik Nia „ JJJooooo KURVA JJooooo mi jsme ho dali “
Zbroceni krví a plni vyčerpání avšak jako vítězové se vraceli Washmashini do svých domovin.Navždy jsou do kamenných hradeb Sunwellu vytesána jejich jména…..Trebal….Pumba…..Vaca…..Gideona…..Ježura…..Johanka…. Nio.Jejich čin bude navždy dokazovat že nezáleží na počtu členů ve skupině ani na zbroji jenž se honosíte,ba dokonce nezáleží ani jaké přesile čelíte.Záleží jestli stojíte při sobě…vzájemná sounáležitost a odhodlání je mnohdy více než jen honba za pozlátky lepší zbroje…

Epilog: Mnozí poutníci co prošli celý svět mohou odpřísáhnout že při svých toulkách po ostrovu QuelDanas slyšívají ozývat se z pradávných ruin Sunwellu jakoby šepot unášený vánkem …for the Glory…for the Honor….for the Horde………for the WASHMACHINES

Óda na Orgrimmar

Slyšte, bardi, v okolí tu pravdu běžně známou.
Existuje město rudé oplývající slávou.
Slyšte, bardi, všech světů,
Že Orgrimmar vládne tu.
Orgrimmar mocný, Orgrimmar věčný,
elf, ork, undeath, všichni to ví.
Orgrimmar krásný, Orgrimmar slavný,
Mág i stráže,
palach, páže,
občan, cizí,
pravdu, vizi
prostě dávno ví.
Poslyšte, co stalo se
v časech dávno minulých.
Alické vojska valí se
na Orgrimmar z portů severních.
Však Orgrimmar nezalek se zla.
Hbitě staví obranu.
Nastala fakt hustá řežba,
vítězství bylo na málu.
Alicke vojska byly podlé.
Užily techniky bodné.
A to všechno s kyjem v paži.
Fakt nevím o co se to snaží.
Bohové jsou vždy zřelí.
Vzali rozum do dlaní.
V čase, kdy tam vřavy vřely,
boží zásah seslali na ní.
V ten okamžik padli všichni.
Hordáci teď jásají.
Orgrimmar znovu zahojí se,
truhly zlatem naplní,
řek bych téměř k okraji.
Orgrimmar krásný, Orgrimmar slavný